Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 20. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius

Pracovní smlouva: co musí obsahovat a na co si dát pozor před podpisem

Pracovní smlouva je jediný dokument, který zakládá pracovní poměr (vedle jmenování u vedoucích míst ve veřejné správě). Zákoník práce vyžaduje jen tři povinné náležitosti: druh práce, místo výkonu práce a den nástupu. Všechno ostatní, tedy mzda, zkušební doba, doba trvání, pracovní doba, home office nebo konkurenční doložka, je věcí dohody a právě tam vznikají spory, které se později řeší u soudu. Tento návod je pro zaměstnance, který má před sebou návrh smlouvy a chce vědět, co si pohlídat, i pro malého zaměstnavatele, který smlouvu píše sám a nechce ji mít neplatnou nebo nevýhodnou. Projdeme povinné náležitosti, limity zkušební doby a doby určité platné od června 2025, informační povinnost zaměstnavatele do 7 dnů od nástupu, mzdový výměr a nejčastější chyby z praxe: široce sjednané místo výkonu práce, zkušební doba sjednaná až po nástupu nebo řetězení smluv na dobu určitou. Každé tvrzení odkazuje na konkrétní paragraf zákoníku práce v našem korpusu a na rozhodnutí Nejvyššího soudu, která ukazují, jak se sporná ujednání vykládají.

Pracovní právo – vznik pracovního poměru

Lhůta

Zkušební dobu lze sjednat nejpozději v den nástupu do práce, později už ne (§ 35 odst. 1 zákoníku práce); její maximum je 4 měsíce, u vedoucího zaměstnance 8 měsíců. Pracovní poměr na dobu určitou smí trvat nejdéle 3 roky a opakovat se nejvýše dvakrát, celkem tedy nejdéle 9 let (§ 39 odst. 2). Zaměstnavatel musí zaměstnance písemně informovat o obsahu pracovního poměru do 7 dnů od jeho vzniku (§ 37 odst. 1) a mzdový výměr předat před začátkem výkonu práce (§ 113 odst. 4). Nenastoupíte-li ve sjednaný den a zaměstnavatel se do týdne nedozví o překážce, může od smlouvy odstoupit (§ 34 odst. 3). Pokud zaměstnavatel sjednal dobu určitou v rozporu se zákonem, musíte mu před uplynutím sjednané doby písemně oznámit, že trváte na dalším zaměstnávání, a žalobu na určení podat do 2 měsíců ode dne, kdy měl poměr skončit (§ 39 odst. 5).

Co dělat

  1. Zkontrolujte tři povinné náležitosti: druh práce, místo výkonu práce a den nástupu (§ 34 odst. 1 zákoníku práce). Druh práce má být popsán tak, abyste věděli, co po vás zaměstnavatel smí chtít, ale ne tak úzce, aby vás každá změna agendy dostala mimo smlouvu. Formulace jako „administrativní pracovník“ nebo „obchodní zástupce pro region Morava“ jsou v pořádku; „práce podle pokynů zaměstnavatele“ je neurčitá a v případě sporu o nadbytečnost se posuzuje právě sjednaný druh práce (rozhodnutí 21 Cdo 3286/2024). Místo výkonu práce určuje, kam vás smí zaměstnavatel poslat bez vašeho souhlasu: sjednáte-li „Česká republika“, může vás přesunout do jiného města a nejde o přeložení. Pro cestovní náhrady se vyplatí sjednat i pravidelné pracoviště, jinak jím je sjednané místo výkonu práce; je-li sjednáno šířeji než obec, počítá se obec, kde cesty nejčastěji začínají (§ 34a). Den nástupu je dnem vzniku pracovního poměru (§ 36). Může to být i sobota nebo svátek; rozhoduje datum, ne první odpracovaná směna.
  2. Trvejte na písemné smlouvě a na vlastním vyhotovení. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně a každá strana musí dostat jedno vyhotovení (§ 34 odst. 2 a 5). Elektronické uzavření je možné, pokud zaměstnavatel vyhotovení zašle na vaši soukromou e-mailovou adresu, kterou nemá ve své dispozici a kterou jste mu k tomu písemně sdělili; od takto uzavřené smlouvy můžete písemně odstoupit do 7 dnů od dodání vyhotovení, ale jen dokud jste nezačali pracovat (§ 21 odst. 1 a 2). Ústní dohoda a nástup do práce pracovní poměr založí také (§ 20: po započetí plnění se nelze neplatnosti pro nedostatek formy dovolat), ale bez listiny se těžko dokazuje mzda, druh práce i to, zda byla sjednána zkušební doba. Nejvyšší soud uznal i smlouvu vzniklou konkludentně, kde se strany shodly na podstatných náležitostech a chovaly se podle nich (21 Cdo 1182/2025), to je však záchranná síť pro spor, ne způsob, jak nastupovat. Bez vyhotovení smlouvy podepsaného oběma stranami nenastupujte; „smlouvu vám pošleme později“ je nejčastější začátek sporu o to, co bylo sjednáno.
  3. Zkušební doba: jen písemně, jen do dne nástupu a jen v zákonných mezích. Zkušební doba musí být sjednána písemně, nejpozději v den vzniku pracovního poměru (§ 35 odst. 1). Ujednání doplněné dodatkem o týden později je neplatné a zrušení ve zkušební době by pak bylo neplatným rozvázáním. Od 1. 6. 2025 je maximum 4 měsíce po sobě jdoucí, u vedoucího zaměstnance 8 měsíců; u poměru na dobu určitou nesmí zkušební doba přesáhnout polovinu sjednané doby (§ 35 odst. 2 a 3). Nově lze zkušební dobu během jejího trvání písemnou dohodou prodloužit, stále však jen do zákonného maxima (§ 35 odst. 4). Zkušební doba se automaticky prodlužuje o celodenní překážky v práci, dovolenou a neomluvenou absenci (§ 35 odst. 5): týden nemoci posune její konec o pracovní dny, které jste neodpracovali. Smyslem zkušební doby je ověřit, zda vztah oběma stranám vyhovuje, a zrušit ho bez udání důvodu; i tak zrušení nesmí být diskriminační, například pro těhotenství (21 Cdo 2410/2020). Podrobnosti ke zrušení ve zkušební době najdete v samostatném návodu.
  4. Doba trvání: neurčitá, nebo určitá v mezích § 39. Není-li doba trvání písemně sjednána, je poměr na dobu neurčitou (§ 39 odst. 1). Doba určitá smí být sjednána nejdéle na 3 roky a mezi týmiž stranami opakována nejvýše dvakrát; prodloužení se počítá jako opakování a celková doba všech navazujících poměrů na dobu určitou nesmí od vzniku prvního přesáhnout 9 let (§ 39 odst. 2, od 1. 6. 2025). Po 3 letech přestávky se předchozí poměr nepočítá. Výjimka platí pro zástup za mateřskou, otcovskou nebo rodičovskou dovolenou (bez omezení opakování) a pro vážné provozní důvody upravené dohodou s odbory nebo vnitřním předpisem (§ 39 odst. 4). Porušil-li zaměstnavatel tato pravidla, poměr se nezmění na dobu neurčitou sám od sebe. Musíte zaměstnavateli před uplynutím sjednané doby písemně oznámit, že trváte na dalším zaměstnávání, a návrh na určení podat k soudu do 2 měsíců ode dne, kdy měl poměr skončit (§ 39 odst. 5). Bez žaloby v této lhůtě právo zaniká, jak Nejvyšší soud opakovaně potvrdil (21 Cdo 3685/2022).
  5. Mzda: ve smlouvě, nebo mzdovým výměrem, vždy před začátkem práce. Mzda se sjednává ve smlouvě, stanoví vnitřním předpisem nebo určuje mzdovým výměrem a musí být sjednána nebo určena před začátkem výkonu práce (§ 113 odst. 1 a 3). Pro zaměstnance je výhodnější mzda sjednaná přímo ve smlouvě: změnit ji lze jen dohodou. Mzdový výměr může zaměstnavatel změnit jednostranně, musí vám ale nový výměr předat nejpozději před začátkem práce v den, kdy změna nabývá účinnosti (§ 113 odst. 4). Smlouva má říkat, zda je mzda sjednána s přihlédnutím k práci přesčas; takové ujednání platí, jen je-li současně sjednán rozsah přesčasů, k němuž se přihlédlo, u řadových zaměstnanců nejvýše 150 hodin za kalendářní rok (§ 114 odst. 3). Nad tento rozsah vám náleží mzda a příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku. Smlouva má dále říkat, jak se vyplácejí odměny a kdy je výplatní termín. Mzda nesmí být nižší než minimální mzda, do níž se nepočítají příplatky za přesčas, svátek, noc, sobotu a neděli (§ 111 odst. 1); pro rok 2026 vyhlásilo MPSV minimální mzdu 22 400 Kč měsíčně, tedy 134,40 Kč za hodinu. U prací vyšší složitosti platí vyšší úrovně zaručené mzdy jen pro veřejný sektor; v soukromé sféře je spodní hranicí minimální mzda.
  6. Pracovní doba, směny a práce na dálku. Stanovená týdenní pracovní doba je 40 hodin, u dvousměnného provozu 38,75 a u třísměnného a nepřetržitého 37,5 hodiny (§ 79). Kratší pracovní doba se sjednává ve smlouvě a mzda se úměrně krátí. Samotné rozvržení směn zaměstnavatel určuje jednostranně, ale pokud si ho sjednáte ve smlouvě, nemůže ho bez vaší dohody měnit; Nejvyšší soud zdůraznil, že rozvržení pracovní doby je informace, bez níž nelze odpovědně smlouvu podepsat, a zaměstnanec s ním má být seznámen nejpozději při nástupu (21 Cdo 631/2019, § 37 odst. 5). Práce z domova vyžaduje písemnou dohodu; ta může být součástí pracovní smlouvy a má řešit rozsah, náhradu nákladů (paušál, nebo prokázané náklady) a způsob, jak se dohoda vypovídá. Chcete-li pevný rozvrh, pružnou pracovní dobu nebo určitý počet dnů home office, musí to být ve smlouvě nebo v dohodě, ne jen ústní příslib při pohovoru.
  7. Informační povinnost zaměstnavatele do 7 dnů a seznámení s předpisy. Co není ve smlouvě, musí vám zaměstnavatel písemně sdělit nejpozději do 7 dnů od vzniku pracovního poměru: bližší označení druhu a místa práce, výměru dovolené, zkušební dobu, postup při rozvazování poměru a délku výpovědní doby, pracovní dobu a její rozvržení, odpočinek a přestávky, mzdu a její splatnost, kolektivní smlouvy a orgán sociálního zabezpečení (§ 37 odst. 1). Část údajů může nahradit odkazem na předpis nebo vnitřní předpis (§ 37 odst. 2); změny vám musí oznámit nejpozději v den jejich účinnosti (§ 37 odst. 3). Elektronicky předaná informace musí jít uložit a vytisknout (§ 37 odst. 4). Při nástupu vás zaměstnavatel seznámí s pracovním řádem, předpisy BOZP, kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy (§ 37 odst. 5). Podpis na prezenčce o školení není formalita: zaměstnavatel se o něj opře při výtce i při výpovědi pro porušení povinností. Čtěte, co podepisujete, a chtějte kopii vnitřních předpisů, na které smlouva odkazuje.
  8. Konkurenční doložka, odstoupení před nástupem a změny smlouvy. Konkurenční doložka zavazuje po skončení poměru nejdéle na 1 rok a zaměstnavatel za ni musí platit peněžité vyrovnání nejméně ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc (§ 310); doložka bez vyrovnání je neplatná a smluvní pokuta musí být přiměřená. Nenastoupíte-li ve sjednaný den bez překážky v práci, nebo se zaměstnavatel o překážce do týdne nedozví, může od smlouvy písemně odstoupit (§ 34 odst. 3 a 4); po nástupu už odstoupení není možné a poměr se končí jen způsoby podle § 48. Od vzniku poměru je zaměstnavatel povinen přidělovat práci podle smlouvy a platit mzdu, zaměstnanec konat práci osobně podle pokynů (§ 38 odst. 1). Jakoukoli změnu smlouvy (druh práce, místo, mzda sjednaná ve smlouvě, úvazek) lze udělat jen písemnou dohodou. Jednostranné převedení na jinou práci nebo přeložení zákon dovoluje jen ve vyjmenovaných případech. Dodatek, který vám zaměstnavatel předloží „k podpisu do zítřka“, čtěte stejně pečlivě jako původní smlouvu, a podepisujte ho až po nástupu jen tehdy, když se vám změna hodí.

Na co si dát pozor

Opírá se o

Každý § vede na plné znění – ověřeno proti korpusu.

Rozhodnutí soudů

Pracovní smlouva může vzniknout i konkludentně, pokud se strany shodly na všech podstatných náležitostech podle § 34 odst. 1 zákoníku práce a chovaly se podle nich; spor o okamžité zrušení pracovního poměru.
Nadbytečnost zaměstnance se posuzuje výhradně podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, který patří k jejím podstatným náležitostem; význam přesného vymezení druhu práce.
Smysl zkušební doby podle § 35 zákoníku práce a meze zrušení pracovního poměru ve zkušební době „bez udání důvodu“ tam, kde zaměstnankyně namítá diskriminaci; rozhodnutí nižších soudů zrušeno.
Pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v rozporu s § 39 zákoníku práce se nemění na dobu neurčitou automaticky; bez oznámení zaměstnance a žaloby ve dvouměsíční lhůtě podle § 39 odst. 5 skončí uplynutím sjednané doby.
Rozvržení týdenní pracovní doby je údaj, bez něhož nelze odpovědně rozhodnout o podpisu pracovní smlouvy; je-li součástí vnitřního předpisu, musí být zaměstnanec seznámen při nástupu (§ 37 odst. 5 zákoníku práce).

Časté otázky

Co musí pracovní smlouva obsahovat podle zákoníku práce 2026?

Jen tři věci: druh práce, místo nebo místa výkonu práce a den nástupu do práce (§ 34 odst. 1 zákoníku práce). Musí být písemná a každá strana dostane jedno vyhotovení. Mzda, zkušební doba, doba trvání nebo pracovní doba povinné náležitosti nejsou; co ve smlouvě chybí, musí vám zaměstnavatel písemně sdělit do 7 dnů od nástupu (§ 37).

Je pracovní smlouva platná, když ji mám jen ústně?

Pracovní poměr vznikne i bez písemné smlouvy, pokud jste začali pracovat; zákoník práce v § 20 brání tomu, aby se kdokoli po započetí plnění dovolával neplatnosti pro nedostatek formy. Zaměstnavatel tím ale porušuje zákon a hrozí mu pokuta od inspekce práce. Pro vás je problém důkazní: bez listiny se těžko prokazuje sjednaná mzda i druh práce.

Jak dlouhá smí být zkušební doba v roce 2026?

Nejvýše 4 měsíce po sobě jdoucí od vzniku pracovního poměru, u vedoucího zaměstnance 8 měsíců (§ 35 odst. 2, znění od 1. 6. 2025). U poměru na dobu určitou nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby. Musí být sjednána písemně nejpozději v den nástupu a během trvání ji lze písemnou dohodou prodloužit, jen však do zákonného maxima.

Může zaměstnavatel přidat zkušební dobu dodatkem po nástupu?

Ne. Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den vzniku pracovního poměru (§ 35 odst. 1). Dodatek podepsaný později je v této části neplatný a případné zrušení „ve zkušební době“ by bylo neplatným rozvázáním pracovního poměru, které můžete napadnout žalobou do 2 měsíců ode dne, kdy měl poměr skončit.

Kolikrát lze prodloužit smlouvu na dobu určitou?

Poměr na dobu určitou smí být sjednán nejdéle na 3 roky a opakován nejvýše dvakrát; prodloužení se počítá jako opakování. Celková doba navazujících poměrů na dobu určitou nesmí přesáhnout 9 let od vzniku prvního (§ 39 odst. 2). Výjimkou je zástup za mateřskou nebo rodičovskou dovolenou a vážné provozní důvody upravené dohodou s odbory.

Co dělat, když mi zaměstnavatel dal třetí smlouvu na dobu určitou v rozporu se zákonem?

Před uplynutím sjednané doby mu písemně oznamte, že trváte na dalším zaměstnávání, a do 2 měsíců ode dne, kdy měl poměr skončit, podejte k okresnímu soudu návrh na určení, že podmínky § 39 nebyly splněny (§ 39 odst. 5). Bez těchto dvou kroků poměr skončí uplynutím doby, i když zaměstnavatel zákon porušil.

Musí být mzda uvedena v pracovní smlouvě?

Nemusí. Mzdu lze sjednat ve smlouvě, stanovit vnitřním předpisem nebo určit mzdovým výměrem, vždy před začátkem výkonu práce (§ 113). Mzdový výměr může zaměstnavatel jednostranně změnit, mzdu sjednanou ve smlouvě jen dohodou s vámi. Pokud vám na výši mzdy záleží, chtějte ji do smlouvy.

Jaká je minimální mzda v roce 2026?

Pro rok 2026 vyhlásilo Ministerstvo práce a sociálních věcí minimální mzdu 22 400 Kč měsíčně, tedy 134,40 Kč za hodinu při 40hodinové pracovní době. Počítá se podle § 111 zákoníku práce jako podíl z predikce průměrné mzdy; do mzdy se pro tento účel nepočítají příplatky za přesčas, svátek, noc a víkend.

Může mě zaměstnavatel poslat pracovat do jiného města?

Záleží na sjednaném místě výkonu práce. Je-li ve smlouvě konkrétní obec, přeložení jinam vyžaduje váš souhlas. Je-li sjednána „Česká republika“ nebo více provozoven, může vás zaměstnavatel přidělit kamkoli v rámci sjednaného místa. Pro cestovní náhrady je rozhodné pravidelné pracoviště, které se nesmí sjednat šířeji než jedna obec (§ 34a).

Do kdy mi musí zaměstnavatel dát písemnou informaci o pracovním poměru?

Do 7 dnů od vzniku pracovního poměru, pokud údaje nejsou přímo ve smlouvě (§ 37 odst. 1). Jde o dovolenou, zkušební dobu, výpovědní dobu, pracovní dobu, odpočinek, mzdu a její splatnost, kolektivní smlouvu a orgán sociálního zabezpečení. Změny vám musí oznámit nejpozději v den jejich účinnosti.

Co když nenastoupím v den uvedený ve smlouvě?

Nenastoupíte-li ve sjednaný den, aniž vám v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel o překážce do týdne nedozví, může od pracovní smlouvy písemně odstoupit (§ 34 odst. 3). Odstoupit lze jen do doby, než nastoupíte. Jste-li v den nástupu nemocní, smlouva tím nezaniká; překážku ale zaměstnavateli oznamte hned a doložte ji, aby týdenní lhůta nemohla uplynout.

Je platná konkurenční doložka, za kterou mi zaměstnavatel nic neplatí?

Není. Konkurenční doložka podle § 310 zákoníku práce vyžaduje peněžité vyrovnání nejméně ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc dodržování, nejdéle na 1 rok. Doložka bez vyrovnání je neplatná a nepřiměřenou smluvní pokutu soud nepřizná.

Máte konkrétní dokument? Analýza dokumentu

Související návody

Pracovní právo – rovné zacházení
Pracovní právo – okamžité zrušení

Dostal jsem výpověď z práce – co dělatStal se mi pracovní úraz – na co mám nárok

Orientační právní informace z ověřeného korpusu, nenahrazují advokáta. Ověřeno proti reálným §§ a rozhodnutím (grounding 100 %).