Dědictví — postup a práva dědiců
Dědické řízení je proces, při kterém se po smrti člověka (zůstavitele) vypořádává jeho majetek a dluhy. Cílem je určit dědice a předat jim pozůstalost. Kde nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti, nastane zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebo k její části (§ 1633).
- Soud může rozhodnout bez nařízení jednání, pokud nabývá pozůstalost jediný dědic, který nemá námitky proti soupisu pozůstalosti nebo seznamu pozůstalostního majetku (§ 183).
- Pokud zanechal zůstavitel majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty, soud usnesením vydá zůstavitelův majetek tomu, kdo se postaral o pohřeb, jestliže s nabytím tohoto majetku vysloví souhlas (§ 154).
- Soud nařídí likvidaci pozůstalosti na návrh dědice, kterému svědčí výhrada soupisu, nebo na návrh státu, jemuž má připadnout pozůstalost proto, že nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti (§ 195).
- V Evidenci právních jednání pro případ smrti se evidují listiny o právních jednáních zůstavitele učiněných pro případ smrti, jako jsou závěti, dovětky, dědické smlouvy, prohlášení o vydědění a prohlášení o zřeknutí se dědického práva (§ 35b zákona č. 358/1992 Sb. a § 35b zákona č. 303/2013 Sb.).
- Pokud se objeví další majetek po právní moci usnesení o skončení řízení a byly plně uspokojeny všechny uhrazované pohledávky, soud likvidaci pozůstalosti zastaví (§ 279).
- Účastníkem řízení je vykonavatel závěti, to však neplatí, má-li být řízení o pozůstalosti zastaveno (§ 153 a 154) nebo má-li pozůstalost připadnout státu, protože nedědí žádný dědic (§ 114).
Co se stane, když zůstavitel zanechá jen majetek nepatrné hodnoty?
Zanechal-li zůstavitel majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty, soud usnesením vydá zůstavitelův majetek tomu, kdo se postaral o pohřeb, jestliže s nabytím tohoto majetku vysloví souhlas (§ 154).
Kdy se nařizuje likvidace pozůstalosti?
Soud nařídí likvidaci pozůstalosti na návrh dědice, kterému svědčí výhrada soupisu, nebo na návrh státu, jemuž má připadnout pozůstalost proto, že nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti (§ 195).
Co je to zákonná dědická posloupnost?
Kde nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti, nastane zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebo k její části. Není-li zákonný dědic, nebo nenabude-li dědictví, stávají se dědici odkazovníci podle poměru (§ 1633).
Kde se evidují závěti a další právní jednání pro případ smrti?
V Evidenci právních jednání pro případ smrti se evidují listiny o těchto právních jednáních zůstavitele učiněných pro případ smrti: závěti, dovětku, dědické smlouvě, prohlášení o vydědění a prohlášení o zřeknutí se dědického práva (§ 35b zákona č. 358/1992 Sb. a § 35b zákona č. 303/2013 Sb.).
Máte konkrétní dokument? Analýza dokumentu
Řeším dědictví – jak probíháPřišla mi upomínka od vymáhací firmy – co dělat