Novela Občanský soudní řád od 2003-01-01: co se mění

§ 7 Pravomoc (1) V občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a z obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. (2) Spory a jiné právní věci uvedené v odstavci 1, o nichž podle zákona rozhodly jiné orgány než soudy, soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují za podmínek uvedených v části páté tohoto zákona. (3) Jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon. (4) Pravomoc soudů ve věcech správního soudnictví upravuje zvláštní zákon.96)

§ 8 Příslušnost Má-li být před řízením u soudu provedeno řízení u jiného orgánu, mohou soudy jednat jen tehdy, nebyla-li věc v takovém řízení s konečnou platností vyřešena.

§ 9 Příslušnost (1) Nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. (2) Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně a) ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku a ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku, popřípadě ochrany práv třetích osob podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích, b) ve sporech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o ochraně osobních údajů v informačních systémech,39) c) ve sporech o nárocích vycházejících z autorského zákona,40) o nárocích z ohrožení a porušení práv podle autorského zákona a o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva podle autorského zákona, d) c) ve sporech o vzájemné vypořádání dávky důchodového pojištění a důchodového zabezpečení poskytnuté neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, mezi zaměstnavatelem a příjemcem této dávky, e) d) ve sporech mezi příslušným orgánem nemocenského pojištění a zaměstnavatelem o náhradu škody vzniklé nesprávným postupem při provádění nemocenského pojištění, f) e) ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky, g) f) ve sporech o neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru podle § 18 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, h) g) ve sporech týkajících se cizího státu nebo osob požívajících diplomatických imunit a výsad, jestliže tyto spory patří do pravomoci soudů České republiky, h) ve sporech o zrušení rozhodnutí rozhodce o plnění závazků z kolektivní smlouvy, i) v řízení o určení, zda návrh na registraci politické strany nebo politického hnutí nemá nedostatky, které by bránily jejich registraci,1) j) v řízení proti rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání podle zvláštního zákona,1a) k) j) ve sporech o vzájemném vypořádání přeplatku na dávce státní sociální podpory poskytnuté neprávem nebo ve vyšší částce mezi oprávněnou osobu a osobou společně posuzovanou nebo mezi oprávněnou osobou a právnickými nebo fyzickými osobami uvedenými ve zvláštním právním předpise.1b) (3) Krajské soudy dále rozhodují v obchodních věcech jako soudy prvního stupně a) ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností a nadačního rejstříku, b) ve statusových věcech obchodních společností, družstev a jiných právnických osob podle části první, druhé a čtvrté obchodního zákoníku,41) c) ve věcech vyplývajících z právních vztahů, které souvisejí se zakládáním obchodních společností, družstev, obecně prospěšných společností, nadací a nadačních fondů, d) v řízení o zrušení obecně prospěšné společnosti a její likvidaci a o jmenování jejího likvidátora,42) e) v řízení o zrušení nadace nebo nadačního fondu a jejich likvidaci, o jmenování likvidátora nadace nebo nadačního fondu a o jmenování nových členů správní rady nadace nebo nadačního fondu,43) f) v řízení o zrušení státního podniku a o jmenování a odvolání jeho likvidátora,44) g) ve sporech z právních vztahů mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich zakladateli (společníky nebo členy), jakož i mezi společníky (členy nebo zakladateli) navzájem, jde-li o vztahy týkající se účasti na společnosti (členského vztahu v družstvu), o vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka (členská práva a povinnosti), a o vztahy související se zvýšením základního jmění (přistoupením společníka nebo člena), není-li dána příslušnost podle písmena b), h) ve sporech mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich statutárními orgány, likvidátory nebo jinými orgány a ve sporech mezi společníky (členy) a statutárními orgány, likvidátory či jinými orgány, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce těchto orgánů, i) ve sporech z právních vztahů mezi podnikatelem, obecně prospěšnou společností, nadací nebo nadačním fondem a správcem majetku patřícího do jejich konkursní podstaty, popřípadě nuceným správcem, který jim byl ustanoven, j) ve sporech z právních vztahů mezi prokuristou a podnikatelem, který prokuru udělil, a byla-li prokura udělena více osobám, z právních vztahů mezi těmito osobami navzájem, k) ve věcech ochrany hos

§ 26 (1) Odborová organizace může, s výjimkou věcí obchodních, v řízení zastupovat účastníka, který je jejím členem. (2) Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen „Úřad“) může zastupovat účastníka v řízení ve věcech péče o nezletilé, o určení nebo změnu vyživovací povinnosti a v řízení o výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k placení výživného, jde-li o věci se vztahem k cizině. (3) Ve věcech ochrany před diskriminací na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace se účastník může dát v řízení zastupovat též právnickou osobou vzniklou na základě zvláštního právního předpisu,57c) k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana před takovou diskriminací. (4) Převezme-li odborová organizace nebo Úřad anebo právnická osoba podle odstavce 3 zastoupení, jedná jejich jménem za zastoupeného osoba uvedená v § 21.

§ 45 Doručování Písemnost doručuje soud soudním doručovatelem nebo doručovatelem, orgány justiční stráže, soudním exekutorem, prostřednictvím držitele poštovní licence (dále jen „pošta“) „pošta“), veřejné datové sítě nebo příslušného policejního orgánu a v případech stanovených zvláštními právními předpisy i prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti.

§ 46 Doručování fyzickým osobám (1) Fyzické osobě lze doručit písemnost v bytě, v místě podnikání, na pracovišti nebo kdekoli bude zastižena. (2) Nebyl-li adresát zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručí se jiné dospělé osobě bydlící v témže bytě nebo v témže domě, působící v témže místě podnikání anebo zaměstnané na témže pracovišti, je-li ochotna obstarat odevzdání písemnosti. Není-li možno ani takto doručit, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. (3) Je-li podle odstavce 2 písemnost odevzdána účastníku, který má na věci protichůdný zájem, je doručení neúčinné. (4) Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. (5) Není-li zjištěn opak, má se za to, že se adresát v místě doručení zdržoval. (6) Písemnost se ukládá a) u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení, nebo u soudu, který má sídlo v místě doručení, jestliže ji doručuje soudní doručovatel nebo orgán justiční stráže, b) u pošty, jestliže se doručuje prostřednictvím pošty. pošty, c) na uzlu veřejné datové sítě označeném elektronickou adresou adresáta, jestliže se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě.

§ 48 Doručování státním orgánům správním úřadům (1) Písemnost určená státním orgánům správním úřadům se doručuje na adresu jejich sídla. Jestliže státní orgán správní úřad o to požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil soudu. (2) Za státní orgán správní úřad jsou oprávněny písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, převzít osoby uvedené v § 21a odst. 2 oprávněné nebo pověřené vystupovat za správní úřad před soudem nebo jeho zaměstnanci, kteří byli pověřeni přijímat písemnosti. Není-li jich, písemnost se odevzdá tomu, kdo je oprávněn za státní orgán správní úřad jednat. (3) Písemnost určená Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který je účastníkem řízení anebo vstoupil do řízení (§ 35a), se doručuje na adresu jeho územního pracoviště. Za Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jsou oprávněni písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, převzít zaměstnanci, kteří byli v rámci územního pracoviště pověřeni přijímat písemnosti; není-li jich, písemnost se odevzdá zaměstnanci, který je pověřen řízením územního pracoviště.

§ 48a Doručování státu (1) Písemnost určená státu se doručuje příslušnému státnímu orgánu příslušné organizační složce státu na adresu jeho jejího sídla. Jestliže státní orgán příslušná organizační složka státu o to požádá, doručuje se mu jí písemnost na adresu, kterou sdělil sdělila soudu. (2) Ustanovení Za příslušnou organizační složku jsou oprávněny písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, převzít osoby uvedené v § 48 21a odst. 2 platí obdobně. nebo její zaměstnanci, kteří byli pověřeni přijímat písemnosti. Není-li jich, písemnost se odevzdá vedoucímu příslušné organizační složky státu.

§ 50 Postup při doručování Odepře-li adresát, popřípadě osoba oprávněná za něj písemnost převzít, bezdůvodně písemnost přijmout, je písemnost doručena dnem, kdy její přijetí bylo odepřeno; o tom musí být adresát (oprávněná osoba) poučen doručovatelem.

§ 50a Uveřejňování vyhlášek Povinnost soudu zveřejnit vyhláškou různé údaje, stanovená Postup při doručování (1) Doručuje-li soud písemnost při jednání nebo při jiném soudním úkonu, uvede se to v tomto zákoně protokolu o jednání nebo v protokolu, který byl sepsán o jiném soudním úkonu. (2) V protokolu se kromě ostatních náležitostí (§ 40) uvede, jaká písemnost byla doručena. Protokol podepíše také ten, kdo doručení provedl, a v zákoně o konkursu a vyrovnání, je splněna jejich uveřejněním v Obchodním věstníku,62) pokud se zákon neomezuje na zveřejnění údajů na úřední desce soudu; tím není dotčena povinnost uveřejnění údajů v denním tisku. adresát, popřípadě ten, kdo za něho písemnost převzal.

§ 50b Předvolání (1) Nebyla-li písemnost doručena při jednání nebo při jiném soudním úkonu a předvádění Pokud zákon stanoví, že nelze-li ji doručit prostřednictvím veřejné datové sítě, odevzdá soud písemnost v zalepené obálce k doručení soudním doručovatelem, orgány justiční stráže, soudním exekutorem nebo prostřednictvím pošty anebo prostřednictvím policejního orgánu (dále jen „doručující orgán“). (2) Je-li třeba pro řízení doklad o doručení písemnosti, odevzdá soud písemnost k doručení doručujícímu orgánu s tím, aby její doručení bylo vyznačeno na doručence, kterou k ní připojí. Má-li být písemnost doručena do vlastních rukou (§ 45a), vyznačí se na doručence poznámka „do vlastních rukou“. Je-li podle zákona vyloučeno náhradní doručení písemnosti, vyznačí se na doručence poznámka „náhradní doručení vyloučeno“. Je-li doručováno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky nebo postižením jiných majetkových práv, vyznačí se na doručence poznámka „přesný čas doručení“. (3) V případech stanovených zvláštními právními předpisy soud písemnost odevzdá k doručení Ministerstvu spravedlnosti. (4) Na doručování písemností, jejichž doručení má být vyvěšeno vyznačeno na úřední desce soudu, platí, že patnáctým dnem po vyvěšení bylo rozhodnutí doručeno účastníkům, kteří nejsou soudu známi nebo jejichž pobyt není znám. doručence, se nevztahují obecné předpisy o dodávání poštovních zásilek. Za doručování těchto písemností náleží poště finanční úhrada; způsob určení úhrady a její výši, jakož i nároky na její vrácení, jestliže pošta nepostupovala řádně při doručování písemností, stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou vydanou v dohodě s Ministerstvem dopravy a spojů.

§ 51 Předvolání a předvádění Předvolání k soudu se děje zpravidla písemně a v naléhavých případech i telegraficky, v elektronické podobě, telefonicky nebo telefaxem. Předvolat lze i ústně při jednání nebo při jiném úkonu soudu, u něhož je předvolaný přítomen.

§ 75 (1) Předběžné opatření nařídí předseda senátu na návrh. Návrhu není třeba, jde-li o předběžné opatření pro řízení, které může soud zahájit i bez návrhu. (2) Předběžné opatření podle § 76a může předseda senátu nařídit jen na návrh okresního úřadu; obecního úřadu obce s rozšířenou působností; návrh musí obsahovat kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) jméno nezletilého dítěte, jména, povolání a bydliště ostatních účastníků, jsou-li navrhovateli známa, vylíčení rozhodujících skutečností odůvodňujících nařízení předběžného opatření, označení osoby, které má být dítě předáno do péče, a musí z něj být patrno, že se domáhá nařízení předběžného opatření podle § 76a. (3) Účastníci nemusí být vyslechnuti. (4) O návrhu na předběžné opatření podle § 76a musí být rozhodnuto bezodkladně, nejpozději do 24 hodin poté, co byl podán. O návrhu na jiné předběžné opatření musí být rozhodnuto bezodkladně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl podán, nestanoví-li zákon jinou lhůtu. (5) Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně.

§ 79 Zahájení řízení (1) Řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní jméno firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušného státního orgánu, který příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat identifikační číslo právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních vztahů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou. (2) Žalobce (navrhovatel) je povinen k návrhu připojit listinné důkazy, jichž se dovolává. (3) Žalobu (návrh na zahájení řízení) soud doručí ostatním účastníkům do vlastních rukou. Žalobce (navrhovatel) může obeznámit žalovaného (ostatní účastníky řízení) s obsahem návrhu tím, že vedle stejnopisu žaloby (návrhu) doručovaného soudem mu sám zašle další stejnopis.

§ 82 (1) Řízení je zahájeno dnem, kdy došel soudu návrh na jeho zahájení nebo kdy bylo vydáno usnesení, podle něhož se řízení zahajuje bez návrhu. (2) Předcházelo-li řízení u soudu řízení u jiného orgánu, je řízení u soudu zahájeno dnem, kdy postoupená věc došla soudu. (3) Odmítl-li žalobu (návrh na zahájení řízení) soud, který rozhoduje podle zvláštního zákona96) věci správního soudnictví, protože šlo o věc, kterou soudy projednávají a rozhodují v občanském soudním řízení, a došla-li soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení do jednoho měsíce od právní moci usnesení žaloba (návrh na zahájení řízení) v této věci, platí, že řízení o ní je u soudu zahájeno dnem, kdy soudu došla odmítnutá žaloba (návrh na zahájení řízení).

§ 83 Místní příslušnost (1) Zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení. (2) Zahájení řízení a) o zdržení se protiprávního jednání nebo o odstranění závadného stavu ve věcech ochrany práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním,62a) b) o zdržení se protiprávního jednání ve věcech ochrany práv spotřebitelů,62b) c) ve věcech přeměn obchodních společností, stanoví-li tak zvláštní právní předpis,41) d) v dalších věcech stanovených zvláštními právními předpisy, brání též tomu, aby proti témuž žalovanému probíhalo u soudu další řízení o žalobách jiných žalobců požadujících z téhož jednání nebo stavu stejné nároky.

§ 104a (1) Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení. (2) Má-li okresní nebo krajský soud za to, že není věcně příslušný, předloží věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti okresních, krajských nebo vrchních soudů, popřípadě soudů zřízených k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu. Účastníci řízení mají právo se k tomuto postupu a k soudem uváděným důvodům vyjádřit. Vrchní soud (Nejvyšší soud) pak rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný. (3) Bylo-li řízení zahájeno u vrchního soudu a má-li za to, že není věcně příslušný, vrchní soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni. To neplatí, dospěje-li vrchní soud k závěru, že věc patří do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu; v takovém případě věc předloží se zprávou o tom Nejvyššímu soudu. Účastníci řízení mají právo se k otázce věcné příslušnosti vyjádřit. (4) Bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu nebo byla-li věc Nejvyššímu soudu předložena vrchním soudem, Nejvyšší soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný. (5) Obdobně podle odstavců 2 až 4 se postupuje, namítne-li nedostatek věcné příslušnosti soudu účastník řízení. (6) V usnesení, jímž bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné v prvním stupni jiné soudy, než u kterých bylo řízení zahájeno, se rovněž uvede soud, jemuž bude věc postoupena k dalšímu řízení; ustanovení § 105 tím není dotčeno. (7) Usnesením vrchního nebo Nejvyššího soudu o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni. (8) Ustanovení odstavců 2 a 7 se nepoužije, náleží-li věc do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje podle zvláštního zákona96) věci správního soudnictví.

§ 120 Důkazní povinnost (1) Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. (2) Ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu, jakož i v řízení o povolení uzavřít manželství, v řízení o určení a popření rodičovství, v řízení o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, v řízení o osvojení, v řízení o jmenování rozhodce nebo předsedajícího rozhodce, v řízení ve věcech obchodního rejstříku, v řízení o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, v řízení o zrušení politické strany nebo politického hnutí, pozastavení a znovuobnovení jejich činnosti, v řízení o zákonnosti zajištění cizince a o jeho propuštění a v řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob (§ 200e) je soud povinen provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány. (3) Nejde-li o řízení uvedená v odstavci 2, může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy potřeba jejich provedení ke zjištění skutkového stavu vyšla v řízení najevo. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. (4) Soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.

§ 133a (1) Skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace, má soud ve věcech pracovních za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak. (2) Skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého rasového nebo etnického původu, má soud ve věcech poskytování zdravotní a sociální péče, přístupu ke vzdělání a odborné přípravě, přístupu k veřejným zakázkám, členství v organizacích zaměstnanců nebo zaměstnavatelů a členství v profesních a zájmových sdruženích a při prodeji zboží v obchodě nebo poskytování služeb za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

§ 137 Druhy nákladů řízení (1) Náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, odměna notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotové výdaje, odměna správce dědictví a jeho hotové výdaje, tlumočné a odměna za zastupování. (2) Odměna za zastupování patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem advokát nebo notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.57) K nákladům řízení náleží též odměna za zastupování, je-li zástupcem patentový zástupce (§ 25b); pro její určení se užije obdobně zvláštní právní předpis, jímž jsou stanoveny odměny a náhrady advokátům za poskytování právních služeb.

§ 155 (1) Obsah rozhodnutí ve věci samé vysloví soud ve výroku rozsudku. Ve výroku také rozhodne o povinnosti k náhradě nákladů řízení; rozhodne-li jen o základu náhrady nákladů řízení, určí její výši v samostatném usnesení. (2) Výrok rozsudku o plnění v penězích může být vyjádřen v cizí měně, neodporuje-li to okolnostem případu a jestliže a) plnění vychází z právního úkonu, v němž je vyjádřeno v cizí měně, žalobce (navrhovatel) požaduje plnění v cizí měně a devizové předpisy65) umožňují tuzemci,66) který má plnit, plnění v navrhované cizí měně poskytnout bez zvláštního povolení, nebo b) některý z účastníků je cizozemcem.67) (3) Nejsou-li splněny předpoklady pro přiznání plnění v cizí měně uvedené v odstavci 2, soud stanoví i bez návrhu plnění v měně České republiky. (4) Ve věcech ochrany práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním62a) a ve věcech ochrany práv spotřebitelů62b) může soud účastníkovi, jehož žalobě vyhověl, přiznat na jeho návrh ve výroku rozsudku právo rozsudek uveřejnit na náklady neúspěšného účastníka; podle okolností případu soud stanoví též rozsah, formu a způsob uveřejnění.

§ 157 (1) Není-li stanoveno jinak, v písemném vyhotovení rozsudku se po slovech „Jménem republiky“ uvede označení soudu, jména a příjmení soudců a přísedících, přesné označení účastníků a jejich zástupců, účast státního zastupitelství a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, označení projednávané věci, znění výroku, odůvodnění, poučení o tom, zda je přípustný opravný prostředek nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost, a o lhůtě a místu k jeho podání, poučení o možnosti výkonu rozhodnutí a den a místo vyhlášení. Je-li to možné, uvede se v označení účastníků též jejich datum narození (identifikační číslo). (2) Není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. (3) V odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání. (4) V odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci; to neplatí ve správním soudnictví. věci.

§ 159 (1) Doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. (2) Výrok pravomocného rozsudku je závazný pro účastníky a pro všechny orgány; pro jiné osoby než účastníky je závazný jen v případech stanovených zákonem a v rozsahu v něm uvedeném. Výrok pravomocného rozsudku o osobním stavu je závazný pro každého. (3) Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být tatáž věc v rozsahu závaznosti výroku rozsudku projednávána znovu.

§ 200g Řízení o propuštění cizince ze zajištění (1) Při rozhodování o věci soud vychází zejména z listin a dalších důkazů, které předloží žalobce. Účastníci nemusí být vyslechnuti. (2) O návrhu musí být soudem prvního stupně rozhodnuto nejpozději do 10 dnů od zahájení řízení. Vyzval-li soud žalobce, aby odstranil vady podání (§ 43), běží tato lhůta znovu ode dne, kdy došlo k odstranění vad nebo kdy marně uplynula k tomu stanovená lhůta; totéž platí, uložil-li soud žalobci, aby mu předložil pro rozhodnutí významné listiny nebo jiné důkazy. (3) Usnesení, kterým bylo návrhu vyhověno, zanikne dnem, kdy bylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto ve věci podle zvláštního zákona.75) I před uplynutím této doby soud usnesení zruší, jestliže pominou důvody, pro které bylo návrhu vyhověno.

§ 200o Řízení o zákonnosti propuštění cizince ze zajištění cizince a o jeho propuštění (1) Jestliže orgán Policie České republiky (dále jen „policie“) pravomocně rozhodl podle zvláštního právního předpisu34e) o zajištění cizince, může se cizinec obrátit na soud s návrhem, aby přezkoumal zákonnost pravomocného rozhodnutí o zajištění a nařídil propuštění. Podání návrhu nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí. (2) Jestliže nebylo ukončeno zajištění cizince podle zvláštního právního předpisu,34e) může se cizinec obrátit na soud s návrhem, aby nařídil jeho propuštění na svobodu z důvodu, že nejsou splněny podmínky pro trvání jeho zajištění stanovené zvláštním právním předpisem. (3) (2) Návrh podle odstavce 1 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označení účastníků řízení, označení rozhodnutí, které napadá, uvedení důvodů, v čem navrhovatel spatřuje nezákonnost rozhodnutí, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. (4) Návrh podle odstavce 2 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4, § 79 odst. 1) obsahovat označení rozhodnutí, jímž bylo pravomocně rozhodnuto o zajištění navrhovatele, musí být uvedeno, v jakých skutečnostech navrhovatel spatřuje nezákonnost trvání zajištění, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá. (5) (3) Navrhovatel je povinen k návrhu připojit listinné důkazy, jichž se dovolává, pokud nejde o listinné důkazy, které jsou obsaženy ve spisech odpůrce, které se vydaného rozhodnutí týkají.

§ 200r (1) Příslušný orgán policie, který vydal napadené rozhodnutí, je povinen umožnit navrhovateli účast při jednání. (2) Jednání není třeba nařizovat, jestliže z obsahu spisu je nepochybné, že rozhodnutí o zajištění je nezákonné nebo že nejsou splněny zákonné podmínky pro trvání zajištění.

§ 200t Dojde-li soud po projednání návrhu podle § 200o odst. 2 k závěru, že nejsou splněny podmínky pro trvání zajištění stanovené zvláštním právním předpisem, rozhodne o propuštění navrhovatele na svobodu. Byl-li návrh zamítnut, přísluší navrhovateli právo domáhat se ze stejných důvodů dalšího přezkoumání zákonnosti trvání zajištění nejdříve po uplynutí 3 týdnů od právní moci rozhodnutí.

§ 200u (1) Soud je povinen návrh projednat přednostně a s největším urychlením. (2) Soud rozhoduje usnesením. (3) Proti usnesení soudu nejsou opravné prostředky přípustné. (4) Doručením navrhovateli je usnesení vykonatelné. (5) Nařídil-li soud usnesením propuštění navrhovatele na svobodu při jednání, doručí toto usnesení účastníkům řízení bezprostředně po jeho vyhlášení. Bylo-li rozhodováno bez jednání, doručí soud usnesení účastníkům řízení do 24 hodin od jeho vydání. Orgán policie, který vydal rozhodnutí o zajištění, je v obou případech po doručení usnesení povinen neprodleně učinit opatření, aby orgán policie, který provozuje zařízení, v němž je navrhovatel zajištěn, navrhovatele bez průtahů propustil.

§ 202 (1) Odvolání není přípustné proti usnesení, jímž a) se upravuje vedení řízení; b) byl k řízení přibrán další účastník (§ 94 odst. 3); c) bylo zahájeno řízení bez návrhu; d) byl účastník vyzván, aby neúplné, nesrozumitelné nebo neurčité podání doplnil nebo opravil (§ 43 odst. 1); e) bylo prominuto zmeškání lhůty; f) byla nebo nebyla připuštěna změna návrhu; g) bylo rozhodnuto o svědečném nebo o nárocích podle § 139 odst. 3; h) byl schválen smír; i) bylo rozhodnuto o návrhu občana na provedení opravy nebo doplnění voličského seznamu; j) byl zamítnut návrh na přerušení řízení podle § 109 nebo podle § 110; k) j) byl žalovaný vyzván, aby se ve věci písemně vyjádřil (§ 114b); l) k) bylo opraveno rozhodnutí, netýká-li se oprava výroku rozhodnutí. (2) Odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 2 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání. (3) Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.

§ 243d VÝKON ROZHODNUTÍ ŘÍZENÍ VE VĚCECH, O NICHŽ BYLO ROZHODNUTO JINÝM ORGÁNEM (1) Jestliže dovolací soud zruší rozhodnutí odvolacího soudu (rozhodnutí soudu prvního stupně), jedná dále o věci soud, jemuž byla věc vrácena nebo postoupena k dalšímu řízení; ustanovení § 226 zde platí obdobně. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci. (2) Právní vztahy někoho jiného než účastníka řízení nemohou být novým rozhodnutím dotčeny. ČÁST ŠESTÁ Hlava první PÁTÁ HLAVA PRVNÍ

§ 274 Použití ustanovení o výkonu rozhodnutí Ustanovení § 251 až 271 se použije s výjimkou § 261a odst. 2 a 3 i na výkon a) vykonatelných rozhodnutí soudů a jiných orgánů činných v trestním řízení, pokud přiznávají právo nebo postihují majetek; b) vykonatelných rozhodnutí soudů ve správním soudnictví; c) vykonatelných rozhodnutí rozhodčích komisí a smírů jimi schválených; c) d) vykonatelných rozhodnutí státních notářství a dohod jimi schválených; d) e) notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti sepsaných podle zvláštního zákona;80) e) f) vykonatelných rozhodnutí orgánů státní správy a územní samosprávy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků, jakož i smírů schválených těmito orgány; f) g) vykonatelných rozhodnutí a výkazů nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení; g) h) jiných vykonatelných rozhodnutí, schválených smírů a listin, jejichž soudní výkon připouští zákon.

§ 336c (1) Dražební vyhlášku soud doručí: a) oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného, osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo, a osobám, které již přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem za povinným a příslušnými listinami je prokázaly, b) finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je nemovitost a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání), c) těm, kdo vybírají pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, d) příslušnému katastrálnímu úřadu, e) okresnímu úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu je nemovitost. (2) Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) soud dražební vyhlášku doručí do jejich vlastních rukou. (3) Soud vyvěsí v den jejího vydání dražební vyhlášku na úřední desce soudu a požádá obecní úřad, v jehož obvodu je nemovitost, aby vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil způsobem v místě obvyklým, a příslušný katastrální úřad, aby vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil na své úřední desce. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí současně sejme z úřední desky soudu. (4) V odůvodněných případech může soud dražební vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnit v celostátním nebo místním tisku, popřípadě jiným vhodným způsobem. (5) Proti dražební vyhlášce mohou podat odvolání jen oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinný a osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo. Odvolání jen proti výrokům uvedeným v § 336b odst. 2 písm. a), b), f), h) až l) není přípustné.

§ 338p (1) Dražební vyhlášku soud doručí: a) oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného, osobám, o nichž je mu známo, že mají k podniku nebo k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, předkupní právo nebo zástavní právo anebo zadržovací právo, osobám, kterým práva patřící k podniku byla postoupena k zajištění pohledávky věřitele povinného83) nebo byla převedena k zajištění závazku povinného ve prospěch jeho věřitele,84) osobám, které již přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem, postoupením pohledávky nebo převodem práva, jež patří k podniku, a příslušnými listinami je prokázaly, a osobám uvedeným v § 338zn odst. 1, b) finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je podnik a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání), c) těm, kdo vybírají pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, d) okresnímu úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu je podnik. (2) Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) soud dražební vyhlášku doručí do jejich vlastních rukou. (3) Soud vyvěsí v den jejího vydání dražební vyhlášku na úřední desce soudu a požádá obecní úřad, v jehož obvodu je podnik, aby vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil způsobem v místě obvyklým. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí současně sejme z úřední desky soudu. (4) V odůvodněných případech může soud dražební vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnit v celostátním nebo místním tisku, popřípadě jiným vhodným způsobem. (5) Proti dražební vyhlášce mohou podat odvolání jen oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinný a osoby, které mají k podniku nebo k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, předkupní právo. Odvolání jen proti výrokům uvedeným v § 338o odst. 2 písm. a), b), f) až l) není přípustné.

§ 370 Zmocňovací ustanovení Exekuční likvidace, nařízené přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, dokončí se podle dosavadních předpisů.

§ 374 (1) Ministerstvo se zmocňuje vydat obecně závazným právním předpisem jednací řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, který upraví podrobněji pro vyřizování občanskoprávních věcí organizaci práce a úkoly zaměstnanců při výkonu soudnictví včetně postupu notáře při provádění úkonů v řízení o dědictví, postup při doručování písemností, postup soudů při výkonu rozhodnutí, kancelářské práce u soudů včetně správní agendy. Zejména v něm může stanovit, a) které jednoduché úkony svěřené předsedovi senátu (samosoudci) mohou vykonávat justiční čekatelé nebo administrativní zaměstnanci a kterými úkony v řízení o dědictví může notář pověřit své zaměstnance, b) ve kterých případech jsou zaměstnanci soudů oprávněni ověřit pravost podpisu na listinách a správnost opisů listin, c) kdy lze upustit od přítomnosti zapisovatele při jednání před soudem a jakým způsobem v takových případech je nutno zaznamenat obsah jednání, d) jaká nutná vydání se hradí osobám zúčastněným na řízení. (2) Předseda senátu (samosoudce), jemuž je jinak věc podle rozvrhu práce přikázána, může si vyhradit vyřizování určitých věcí svěřených justičním čekatelům nebo administrativním zaměstnancům, a to buď vůbec nebo v jednotlivých případech. (3) Je-li podáno odvolání proti rozhodnutí, které vydal justiční čekatel nebo pověřený administrativní zaměstnanec, může mu zcela vyhovět předseda senátu (samosoudce). Jeho rozhodnutí se považuje za rozhodnutí soudu prvního stupně a lze je napadnout odvoláním.

§ 376 Účinnost zákona Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964. Novotný v. r. Fierlinger v. r. Lenárt v. r. Příloha A (§ 248 1a) § 66 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů. 1b) § 62 odst. 3) Případy, kdy je vyloučena možnost domáhat se, aby rozhodnutí správního orgánu bylo přezkoumáno soudem OborNázev předpisu 3 a číslo §Charakteristika rozhodnutíBezpečnost § 63a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 33a) Čl. 10 Ústavy České republiky. 33b) § 37 odst. 3 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. 34a) § 27 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a ochrana zdraví při práciZákon vyrovnání. 34e) Zákon č. 174/1968 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 34g) § 25b odst. 2 zákoníku práce. 35a) § 83 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. § 8 a násl. zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 5 a násl. zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 36) § 5 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. 38) § 68a zákona č. 94/1963 Sb. 40) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 41) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 42) § 8 odst. 4 a 5, § 9 odst. 2 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů. 43) § 7 odst. 3 až 5, § 9 odst. 2 a § 16 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech). 44) § 6 odst. 4 a § 9 odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce podniku. 45) Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů. 46) § 4 písm. f)zamítnutí, popř. odnětí oprávnění k odborné způsobilosti k výrobě, montáži, opravám, údržbě 44 a revizím vyhrazených technických zařízení§ 4 písm. g)zamítnutí, popř. odnětí osvědčení o odborné způsobilosti ke zkoušení, revizím, opravám nebo obsluze vyhrazených technických zařízení§ 6 odst. 1 písm. b)nařízení, aby byly v přiměřených lhůtách odstraněny závady zjištěné při výkonu dozorčí činnostiCelnictvíZákon následující obchodního zákoníku. 47) § 17 a následující obchodního zákoníku. 48) § 19b zákona č. 44/1974 40/1964 Sb., celní zákon, občanský zákoník, ve znění zákona č. 5/1991 Sb., v úplném znění 509/1991 Sb. 49) § 8 a následující obchodního zákoníku. 50) § 497 a následující obchodního zákoníku. 51) § 708 a následující obchodního zákoníku. 52) § 716 a následující obchodního zákoníku. 53) § 151a a následující občanského zákoníku. 54) Zákon č. 287/1991 Sb. § 42rozhodování o zařazení zbožíZákon č. 547/1990 155/1998 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií znakové řeči a o jejich kontrole změně dalších zákonů. 55) Například § 34rozhodnutí o udělení nebo odejmutí povolení, rozhodnutí o žádosti o nakládání s kontrolovaným zbožímCenyZákon č. 526/1990 Sb., o cenách 72, § 3rozhodnutí o regulaci cenDaněVyhláška ministerstva financí, č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků § 19, 21rozhodnutí o povolení posečkání daně nebo jejího zaplacení ve splátkách, rozhodnutí o žádosti o prominutí předepsané daněDevizové hospodářstvíZákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon § 48devizová povoleníEnergetikaZákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon); vyhláška č. 9/1958 Ú. l. § 6souhlas se zřízením energetického díla§ 3 vyhláškysouhlas energetického podniku se zřízením energetického dílaLesy -lesní hospodářstvíZákon č. 61/1977 Sb., o lesích § 20opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetkuZákon ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství § 5 131 odst. 2, § 6 odst. 1rozhodování o hospodářské úpravě lesů§ 20 odst. 2rozhodnutí o opatření k vyhubení škůdců a proti jejich rozšíření v lesích a jejich okolí nebo ve skladech dříví§ 24ustanovení a odvolání lesní strážeZákon SNR č. 100/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství 131a, § 5 182 odst. 2, § 6 183 odst. 1rozhodování o hospodářské úpravě lesů§ 20 odst. 2rozhodnutí o opatření k vyhubení škůdců 1 a proti jejich rozšíření v lesích a jejich okolí nebo ve skladech dříví§ 24ustanovení a odvolání lesní strážeLetecká dopravaZákon § 199 obchodního zákoníku. 55a) Zákon č. 47/1956 201/2002 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. 56) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů předpisů. 57) § 27 odst. 2rozhodnutí o povinnosti správců, vlastníků nebo uživatelů objektů ohrožujících bezpečnost leteckého provozu na svůj náklad označit tyto objekty leteckým překážkovým označením a toto značení udržovat provozovatNemocenské pojištění (zabezpečení)Zákon 3 zákona č. 54/1956 358/1992 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci notářích a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisůrozhodování v dávkových věcech nemocenského pojištění (zabezpečení) s výjimkou rozhodování o vrácení přeplatků na dávce neprávem vyplacenéObrana státuZákon č. 92/1949 Sb., branný zákon - v úplném znění č. 309/1990 Sb. § 4 a násl.rozhodnutí v záležitosti branné povinnosti občanůZákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 112/1990 30/2000 Sb. 57a) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. 57b) § 5povolení k uzavření nebo 2 zákona č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona č. 151/2002 Sb. 57c) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. 58) Například § 21 a 29 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, § 62 a 62a zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 91/1998 Sb. 59) § 2 odst. 3 obchodního zákoníku. 60) § 13 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. 61) § 13 odst. 1 zákona č. 358/1992 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb. 61a) § 13 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně smlouvy týkající se založení podniku se zahraniční majetkovou účastíOchrana odrůd rostlin dalších zákonů. 62) § 769 obchodního zákoníku. 62a) § 53 a plemen zvířatZákon 54 obchodního zákoníku. 62b) Například § 25 odst. 2 zákona č. 132/1989 634/1992 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, spotřebitele, ve znění zákona č. 151/2002 Sb. 63) Například § 21udělení šlechtitelského osvědčeníOchrana zemědělské výrobyZákon 9 zákona č. 61/1964 549/1991 Sb., o rozvoji rostlinné výrobypovolení odrůd§ 5 soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb. 64) § 12uznání odrůd, chmelnic, semenných ovocných stromů, matečných ovocných roubových stromů 6 a keřů§ 27povolení pro následující vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). 65) Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon. 66) § 1 písm. b) zákona č. 219/1995 Sb. 67) § 1 pís